pátek 18. srpna 2017

Zvu Vás na návštěvu !


Mám úžasné zákaznice. A dnes večer Vás zvu na návštěvu k jedné z mých nejvěrnějších. Má styl a vkus a tím pádem to má doma dokonale vyladěné. Hlavně v pokojíčku svých dvou chlapečků, kde se to kousky SEW4HOME jenom hemží. Nejdřív Vám ale představím dvě novinky.



 
 
Klimbající minimráček v proužkatých punčoškách a houbička s puntíkatým chic kloboukem. Oba výrobky jsou už na E-SHOPU a můžete si je objednat. Minimráček je vytuněná verze staršího modelu a vždycky se po něm jen zaprášilo. Houbička je horkou novinkou.
 




Teď hurá do domečku k paní Evě. Většinu vybavení ladí do černobílé a to je můj šálek kávy. Kochejte se jako já, když jsem fotečky dostala. Evi moc moc děkuju!




Černobílá pro miminko je nejlepší volbou. Reagují na kontrasty. Barvy zatím nevnímají. A mráčky se nad košem krásně houpou.




Polštářek Hvězda má místo i v ložnici. Stejně jako kluci. Je to všude stejný a u nás taky tak :D.




Minimráček je podle Vašich reakcí, hlavně u miminek hooodně oblíbený. A nejen u nich.





Obrázky a domečky doplnila šipka S4H.





Těmhle kukadlům prostě nejde odolat. Jde se v nich jenom utopit. Hotový studánky.  




Polštář domeček a hvězda. Pokojíček je oživen modrou a vypadá to výborně. Dětský pokojíček zvládne i nečekané kombinace.




Praporky ladí s mantinelem.


 
 
Iglů Evičce nemohlo chybět. Brzy se zase v nabídce objeví.
 



Zajda do malých ručiček padne akorát. A má výborný uši :D






Vánoční ladění na focení. Ona to prostě umí.







Deka pro miminko = základ výbavičky.




V kuchyni nechybí chňapky. Taky černobílé.




 Jak se Vám na návštěvě líbilo? Mě strašně moc! Mám z toho velmi příjemně na dušičce :))).







středa 16. srpna 2017

Pod pekáč a pod plech


Znáte ten pocit, když vytáhnete z trouby horký plech a rychle hledáte něco na co byste ten pálivý pekáč položili? Tak si představte, že na stole máte prostírku a ten plech na ni můžete bezpečně šupnout. Je totiž  vyztužená a dostatečně velká. Taková je moje novinka. Ušila jsem si jednu z kousků látek a měsíc ji testovala a je to super. Může sloužit i jako středová dečka na parádu.






K horkému plechu je potřeba taky chňapek. V černobílém etnovzoru, jako podložky. Vyztužené, lemované, krásné.






Na focení jsem do džbánu od "Malina design" natrhala můj oblíbený řebříček. Vypadá skvěle, co myslíte. Moje oblíbená ženská bylinka.



 
 
 
Salát z červené řepy


Až na to vaření, je to rychlovka. Jako dítě jsem ji nenáviděla (ten kostkovaný kompot !) a teď ji miluju.




Potřebujeme:

2-4 řepy (podle velikosti)
1 červená cibule
půl kelímku bílého jogurtu
2 lžíce majonézy
2 lžíce citronové šťávy
2 lžíce olivového oleje
tymián
petrželka
sůl
pepř

Postup:

Řepu uvaříme v dostatečném množství vody doměkka. Vždycky zkouším vidličkou a když hladce vklouzne do řepy, je hotová. Po vychladnutí ji nakrájím na tenounké plátečky nebo nastrouháme na hrubém struhadle. Přidáme cibulku na kostičky a vmícháme jogurt a majonézu (tu můžeme pro zdravější verzi vynechat) a dochutíme zbylými přísadami. Promícháme a dáme do lednice vychladit. Hodí se jako lehká večeře nebo jako příloha k masu a brambůrkám.

úterý 15. srpna 2017

UPCYCLING rulezzz !


Nejdřív to bylo zkrátka přešívání. Asi ještě před 30 lety. Potom to byla recyklace. No a teď tu máme "Upcycling". Ze starého nové. Jelikož jsem vyrostla ještě za komunismu, byl upcycling vlastně nutnost k přežití systému. Bony jsme neměli a strýčka v Americe taky ne, takže nám nezbývalo než být kreativní. Dnes je upcycling skloňován především z ekologických důvodů a těší se ohromné popularitě i mezi návrháři světových jmen. Planeta je vyčerpaná, zdroje vysychají, spotřeba narůstá a ekonomika roste. Ekologických keců máme kolem sebe tolik, až nám tak jako zevšedněly. Naštěstí, ale ne všem. Těší mě, že na to slyší hlavně mladí. A za rozmach informací a inspirace v posledních deseti letech rozhodně vděčíme internetu. No tak to by snad úvodem stačilo :D.




Osobně recycluji něco pořád. Spíš pro sebe. Teď myslím nazrál čas, kdy je super s tím jít ven. I když u mě to není tak úplně novinka. Pár kousků recy věcí jsem na Fleru už prodala.




Přešívaní strašně frčí a je to obrovský trend. Paradoxně jsou takové kousky mnohdy dražší než nový výrobek. Je to logické. V drtivé většině není totiž nejdražší materiál, ale práce, nápad a čas.




Tuto "Upcycling" sukýnku jsem si plánovala původně pro sebe. Džíny, ze kterých je vrchní díl, jsou mi ale v pase velké, takže ji musím pustit dál. Na focení jsem ji musela vzadu (a pak vepředu)stáhnout špendlíky, aby to nevypadalo blbě. Uvádím to pro pořádek. Aby jste si to mohly srovnat, moje velikost je cca 36 a mám 160 cm. Sukýnka bude slušet vyšší chlapecké postavě. Má více snížený pas vepředu. Spodní část je z klasické pánské košile. Jediná nová součást sukýnky je bílá krajka.


 
 
Do budoucna se plánuju recyclování určitě věnovat. Je to pro mě osobně velké téma. Vždy jsem se snažila šetřit materiálem a využívat veškeré zbytečky z dílny. Dávat každému kousíčku látky smysl a život. Proto tolik srdíček, ptáčků, mráčků a hvězdiček. Proto tolik patchworkových dek a deček. Schraňuji i všechny odstřihy a zbytečky vatelínů a tvořím z nich potom pufy na sezení pro děti. Šetřit materiálem má smysl, protože planetu máme jen jednu. Prostě SLOW FASHION !


 

Sukýnka je volná a klidně se můžete stavit ke mě do dílny si ji vyzkoušet. Rozměry má:
pas - cca 82 cm
boky - cca 94 cm
boční délka - cca 50 cm
Odpovídá velikosti cca 38/40.





Ze zbytků košile jsem vystříhala ještě několik mráčků a hvězdiček. Kostičky a proužky jsou moje celoživotní láska, která nikdy nevyjde z módy. Škoda, že nabídka těchto vzorů je tady tak špatná.


 
 
U každého výrobku, na který bude použit nějaký recyclovaný materiál, bude uvedeno v názvu heslo "Upcycling".
 
 
Krásný zbytek dne všem a "Upcyclingu  ZDAR" :))).
 
 
 

neděle 13. srpna 2017

Rajčatová polévka

 

 
Přišlo oblíbené období zn.: "Rajčata všude". Dozrává obrovské množství rajčat naráz a je potřeba je nějak zpracovat. Vloni jsem dávala tip na pečenou Rajčatovou salsu . Minulý týden jsem dostala od babičky dvě kila rajčat a dostala jsem chuť na echt rajčatovou polévku, které je dobrá jen z rajčat, co dozrají na sluníčku. Moje maminka pěstuje několik druhů rajčat, včetně obřích, masitých, která jsou k vidění hlavně v jižních státech. Polévku, ale můžete uvařit z jakéhokoliv druhu.
 
 

 

Dopředu upozorňuji, že tyhle věci vařím prostě od oka, takže zpětně je pro mě nemožné dát dohromady úplně přesný recept :D.

Potřebujeme:

2 červené cibule
3 stroužky česneku
1,5 - 2 kg vyzrálých rajčat
malý kelímek zakysané smetany
2 mrkve
čtvrtku celeru
kousek pórku (cca 10cm)
olivový olej
svazek bazalky
bobkový list
nové koření
mořskou sůl
čerstvě mletý pepř
horkou vodu
lžička třtinového cukru

Pokud máte do zásoby uvařený zeleninový vývar, můžete mrkev, celer, pórek, bobkový list a nové koření vynechat.

Postup:

Cibuli a česnek nakrájíme na kostičky a orestujeme na 4 lžících olivového oleje ve větším hrnci. Do hrnce pak vsypeme opraná rajčata zbavená stopek. Malá můžeme nechat vcelku, větší nakrájíme na kusy. Osolíme, opepříme, přidáme polovinu nasekané bazalky a mícháme a mícháme. Cca po pěti minutách, kdy rajčata pustí vodu, přidáme horkou vodu. Té dáme podle množství rajčat. Čím míň, tím líp a polévka bude hustější. Já dala asi 300 ml. Stáhneme plamen a za občasného promíchání vaříme cca půl hodiny. Potom celou směs přepasírujeme přes síto. Vzniklou polévku pode chuti doladíme solí a pepřem, zjemníme smetanou a přidáme druhou polovinu nasekané bazalky. Já dávám kvůli dětem , které mají raději trochu sladší variantu, ještě lžičku třtinového cukru. Fajnšmekři mohou před podáváním ještě posypat strouhaným parmezánem a podávat lze i s topinkou pečenou na olivovém oleji.

Dobrou chuť :).






čtvrtek 10. srpna 2017


Dovolená v Korutanech = naše zatím nejlepší přírodní koupačka!


Dostala jsem od dětí letos nůž na krk, že by se na dovolené chtěli taky konečně vykoupat. Slíbila jsem Chorvatsko a to já fakt nejsem plážový typ. Celý týden na jednom místě prostě nevydržím. Jenomže... Bylo fakt strašný vedro a když jsem si představila, že pojedeme do ještě většího vedra k moři a tam se budeme placatět..., vymyslela jsem to jinak. Pojedeme do Korutan, do země horských jezer. Slyšela jsem totiž, že koupání tam je skvělý a hlavně jsou tam i hory! Dokonalý kompromis. A protože to vedro v Brně bylo opravdu k nepřežití, blokla jsem ubytování o týden dřív, než bylo původně v plánu, sbalili jsme kufry a vyrazili do rakouských Korutan.




O Rakušácích se říká, že mají trávu zelenější, silnice rovnější a muškáty jim kvetou jako prdlý. Kdo jezdí k našim sousedům častěji, dá mi za pravdu. Je to tak a v těch Alpách to platí dvojnásob. Všechny chalupy, chaloupky, penzionky a hotely jsou dokonale "naťontaný".






Bydleli jsme v Bad Kleinkirchenheimu. Odtud jsme paprskovitě vyráželi všemi směry, každý den jinam (moje ideální dovolenkování). První dny jsme strávili koupáním v místních vyhlášených jezerech. Tušila jsem, že voda bude opravdu tak čistá, jak se všude psalo (byla nejčistčí, co jsem kdy kde viděla). Ale, že bude i teplá na koupání jsem moc nevěřila. Byla. Byla boží. Koupali jsme se v Millstatter See (veliké jezero hluboké 140 m). Voda byla čisťounká, teplá přesně akorát. A ta kulisa alpských velikánů. No nádhera přenádherná...






Městečko Millstatt je jako typické přímořské letovisko s promenádou, obchůdky a restauracemi a je tam malý, ale kouzelný, velmi starý klášter a kostel. Stojí určitě za vidění. Kolem jezera je letovisek několik, ale Millstatt je asi největší a nejznámější.






 Další den jsme na doporučení zajeli ke vzdálenějšímu Faaker See. A tam nám teda spadla brada. Jezero má tyrkysovou nádhernou barvu díky vápencovému podloží. Voda úžasná, teploučká, čistá. Lidí relativně málo. Dokonale vybavené pláže, včetně luxusních a voňavých toalet a sprch. Na pláži (všechny pláže u jezer jsou placené) jsme si půjčili slunečník a k tomu nám dokonce zapůjčili kladivo, abychom mohli zatlouct trn ke slunečníku do trávy. Pláží, kterou jsme si vybrali, protékal horský potok, který ústil do jezera. No pohádka. A jako bonus, žádné slané osušky a těla. Voda v jezerech je prý dokonce pitná. Rakušáci si její kvalitu bedlivě hlídají.



 
  video
 
Po dvou dnech měli děti naštěstí koupání dost (a já spálené břicho a opary na rtu, takže jsem vypadala tak trochu jako obyvatelka rovníkové Afriky, což je moje tradiční daň za pobyt na slunci) a mohli jsme vyrazit do kopečků. Korutanské vrcholy dosahují přes 2000 m.n.m. . Jsou ideální pro pohodové tůry po vrcholcích. Všude jsou lanovky, které Vás pohodlně (a za tučné peníz) vyvezou nahoru. Počasí nám přálo a kopečků jsme si užili dosyta. "Pokořili" jsme celkem tři vrcholy nad 2000 m.n.m.. Ty výhledy a panorámata. Paráda.
 
 

 
 



video
 

K Alpám patří kravičky. Ty jsou úplně všude. I ve výšce 2000 m.n.m. A ochotně pózují turistům:).






Mě osobně se nejvíc líbí všechny ty staré a ošlehané dřevěné boudy vysoko v kopcích. Ty mají tu správnou romantiku. Do jedné takové chatičky jsme se nechali nalákat na meruňkové knedlíky. Ty byly!






 
 
 
Prošli jsme si taky soutěsku Raggaschlucht, kde se valí voda v peřejích a vodopádech. To byl hukot a energie, že by se dala krájet. Je sice dlouhá jen cca 800 m, ale i tak to stojí za to.
 
 


 
video


V Korutanech je několik panoramatických silnic, které si můžete vyjet autem a pokochat se vyhlídkami. Doporučuji zkušeným řidičům. Někdy jsou ty zatáčky tip ťop a když se tam potkáte s dalším autem...




Poslední den bylo pod mrakem a to jsme si prohlídli i dvě nejznámější jezera Korutan, Ossiach a Worther See. Obě jsou obrovská a u obou najdete vše pro dokonalou dovolenou jako u moře. Od zmrzliny až po lodičky a všechny možné i nemožné atrakce. Bohužel mi došla baterka ve foťáku, takže odtud mám jen jedno videjko z mobilu.


video


Týden dovolené v "mém tempu" utekl strašně rychle. Dovolená v Korutanech je dokonalá, obzvláště, pokud máte malé děti. Na ty je tam myšleno na každém kroku, a i když vystoupíte z lanovky v nadmořské výšce 1800 m.n.m, první co uvidíte, je dětské hřiště. Jezera jsou sama o sobě božská. Voda v nich mě posadila svojí kvalitou, teplotou a čistotou na zadek. Hory jsou parádní a přívětivé. Co ale úplně nerezonuje s mojí svobodomyslnou povahou, je dokonalá organizovanost všeho a všech.




Podtrženo, sečteno. Děti byly nadšené. Dokonce i naše puberťačka to s námi ještě dává. Bylo tam nádherně. Stihli jsme toho dost, i když je tam toho minimálně na měsíční dovolenou. Doma jsme vybalili kufry, táta si dal konečně pořádný pívo a já vyklepala prádlo, aby mi to neucpalo filtr (kecám, žádný písek se nekonal :D). A zase hurá do práce. Už mi to šití a vaření chybělo :))).