čtvrtek 29. června 2017

Bylinky a len




Len je vlastně taky bylinka. A jaká. Takže se k sobě náramně hodí. Dnes jsem vložila na e-shop tyto lněné poličkové košíčky:




 
 
Na skladě jsou jen čtyři kousky. Pokud jste propadli jejich kouzlu dokonalosti, neváhejte :).
 
 

 
Ráno jsem donesla z lesa takovou nádhernou hromadu. Třezalka, černohlávek, svízel, divoká mrkev a pár zvonečků na parádu.
 
 
 
 
Mrkvous se v našem obýváku krásně vyjímá. Ten mám jen na parádu. Právě začíná kvést.
 
 
 
 
Svízel suším na čaj. Nádherně medově voní po celém bytě.
 
 
 
 
Černohlávek je taky na čaj. Minulý rok jsem měla jen trochu. Je výborný na posílení imunity a asi na milion dalších věcí, jako je třeba salmonela.
 
 
 
Třezalkový olej už se sluní na parapetu. Ten je taky snad na všechno. Dokonce funguje na plotýnky nebo na migrénu. Osobně vyzkoušeno.
 

 


A co Vy a bylinky? Používáte? Sbíráte? Jaké máte bylinkové zkušenosti? Dejte vědět :).


sobota 24. června 2017

Trenčín, hrad, starožitnosti a žítkovské bohyně




Mám za sebou úžasný den s mými nejbližšími a nejmilovanějšími. Vyrazili jsme do Trenčína na burzu starožitností a na hrad. Burzy jsou srdeční záležitostí bráchy a i já miluju staré věci s příběhem. Dvě hodiny jsme se probírali nádherným porcelánem a sklem, listovali zaprášenými knihami, obdivovali  kameny, mince, hodiny, truhly a truhličky, křesílka, sošky, elpíčka a valily oči i na některé bizardní exempláře.










Trenčianský hrad je impozantní stavba na vysoké skále. Je krásně udržovaný, s prostorným nádvořím a neskutečně milými zaměstnanci. Super pro výlet s dětmi. Můžou si pohladit dravce nebo zastřílet z luku a kromě hradu navštívit i výstavu bájných zvířat (trochu amatérsky ztvárněné figuríny s kýčovitým osvětlením). A z věže je parádní výhled do okolní krajiny. Můžu jen doporučit. Moje slečna byla nadšená!









Pod hradem jsme si dali obídek, kávičku, zmrzku a vyrazili vstříc bohyním do karpatské vesničky Žítková.




Pokud neznáte příběh Žítkovských bohyň, tak vřele doporučuju nastudovat. Kateřina Tučková o nich napsala velmi úspěšný román, kterým obrátila život obce naruby. Ještě jsem ho nečetla, ale měla jsem ho na seznamu. Po dnešní návštěvě Žítkové jsem ho šoupla na první pozici. Prohlídli jsme si dům, ve kterém žila a bohovala poslední bohyně, paní Irma. Pro mě osobně to byl neuvěřitelně silný, magický zážitek. Prohlídka dvou komůrek trvala skoro dvě hodiny, ale uteklo to jako deset minut. Budu to ještě dlouho zpracovávat. Takovou energii jsem ještě nikde nezažila. Úžasný. 





Celý den byl nádherný. Žítková byla třešničkou na dortu. Zavírají se mi oči, ale stále ve mě prožitek z domečku Irmy vibruje. Děkuji ...

úterý 20. června 2017

Miminká


Miluju je a nikdy se nad něma nepřestanu dojímat. Jsou tak krásná, kouzelná a bezbranná. Uzlíčky, před kterými zkřehne každá duše. Já si už budu muset počkat na vnoučata, ale to mi nebrání se směrem k miminkům realizovat alespoň v dílně, že :))). Protože v e-shopu chyběla růžová, vrhla jsem se na pár kousků pro princezny (fakt jim ta barva nejvíc sluší), ale najde se tam i něco pro chlapečky anebo v neutrální šedobílé (když to má být překvápko). Kolem je totiž tolik těhulek, že byl opět čas. Novinkou jsou rychlozavinovačky s kapuckou.












sobota 17. června 2017

Vernisáž 2017

Moje malá velká chodí malovat do ateliéru Studánka. Chodí tam už od školky. Tenkrát, díky dysfázii, mluvila velice špatně. Skoro nikdo jí nerozuměl a tak co nám nemohla sdělit, to namalovala. Milena, která ateliér založila a vede, mi tenkrát řekla, že "kdo málo mluví, ten hodně tvoří". A já věděla, že jí tam bude dobře. Teď už jí to mele docela slušně (někdy až moc), ale u malování naštěstí zůstala. Každý školní rok uzavírá tvorbu všech studentů vernisáž v líšeňském zámečku. Od těch nejmenších, až po dospěláky. Rodiče přinesou něco na zub, náš děda dodá víno a pak se všichni kocháme obrazy vystavenými všude kolem. Letos mi teda Hanička vyrazila dech. Ta paní je totiž naprosto úžasná!