sobota 28. října 2017

Žítkovské bohyně a piškot s malinami vobráceně


Vobráceně jsem to měla i s bohyněmi. Nejdřív jsem v létě navštívila Žítkovou a soukromé muzeum v domečku, kde žila a bohovala poslední bohyně, paní Irma. Psala jsem o tom tady. A teprve na podzim jsem se pustila do čtení.




Přečetla jsem knížku od Kateřiny Tučkové "Žítkovské bohyně" a pak od pana Jiřího Jilíka "Žítkovské čarování". Od Katky jsem četla "Fabriku", která se mi strašně líbila. Je psaná na základě informací z archivů a dokreslená příběhy několika postav, tak jak si Kateřina myslela, že se mohly skutečně stát. Mám historii strašně ráda a "Fabrika" mi pomohla lépe pochopit moje Brno.




Zpátky k bohyním. Bohyně ze Žítkové jsou fenomén Moravských Kopanic. Oblasti, která byla staletí odříznutá od zbytku světa. Život tam byl tvrdý a s nikým se nemazlil. Možná to byl jeden z důvodů, že tu odpradávna byly. Ženy, vědmy, čarodějnice, bylinkářky. Uměly léčit, věštit, předvídat, přivést lásku, zažehnat bouřku, rovnat spory, ale i uškodit. Byly uctívány i nenáviděny. Vrchnost se jich bála. Za většiny režimů byly pronásledované, týrané, vězněné a upalované. Definitivně je zničil komunistický režim. Jediní, kdo nad nimi držel ochranou ruku, byli nacisté. To všechno a mnohem víc, v knize najdete. Děj je popisován pohledem Dory, neteře bohyně Surmeny. Osudy obou žen jsou víc než napínavé a pohnuté. Jsou skoro neuvěřitelné. Místní o nich dodnes neradi mluví s cizími a mají jejich památku v posvátné úctě.






"Žítkovské čarování" s podtitulem "Pravdivý příběh žítkovských bohyní" je sbírka všeho, co se podařilo o bohyních autorovi zjistit. S poslední z nich, Irmou Gabrhelovou se autor dokonce sám setkal. Pokud Vás toto téma zajímá, tak doporučuji, pro doplnění informací.





Jediné co autorce "Žítkovských bohyní" musím vytknout a na druhou stranu to naprosto chápu, je, že příběhy jednotlivých postav přeházela a pozměnila. Důvodem bylo zachování alespoň částečné anonymity postav. Jak jsem se zmínila, v Žítkové je to citlivé téma a místní Kateřině Tučkové publicitu, kterou její kniha Žítkové přinesla, vyčítají.




A nakonec vobrácený piškot s malinami. Vobrácený je proto, že se nešlehají žloutky s cukrem a bílky zvlášť, ale šlehají se bílky s cukrem a pak se přidají žloutky a mouka. Ušetříte jednu mísu při přípravě a hlavně je piškot krásně nadýchaný a měkoučký, i bez prášku do pečiva. Recept mám od mojí maminky.

Potřebujeme:

6 vajec
240g krystalového cukru
240g hladké mouky
6 lžic oleje
špetka soli

Postup:

Oddělíme žloutky od bílků. Bílky s cukrem a solí vyšleháme v mixéru do sněhu, pak přidáme žloutky, olej a nakonec opatrně vmícháme mouku. Vlijeme na plech a urovnáme stěrkou. Pečeme na 180 st. ve vyhřáté troubě. Množství těsta je na jeden veliký plech v silnější vrstvě nebo na dva menší plechy v tenké vrstvě.

Dnes jsem na piškot natřela lučinu utřenou s cukrem a vanilkou. Z mražených malin ze zahrady a želatiny byla vrchní vrstva. Strašně dobrý. Nedožilo to večera :D.





středa 11. října 2017

WORKSHOP II - vánoční


 
 
Je to tady. Druhý workshop SEW4HOME. První workshop byl úžasný. Můžete se na průběh podívat tady. Svoje zážitky z kurzu napsala na svůj blog taky jedna z účastnic kurzu, paní Jana. Mrkněte jak krásně to napsala zde




Tentokrát bude workshop více odpočinkový a tvořivý, aby jste si v čase předvánočním trochu zarelaxovaly. Tvořit se budou vánoční látkové ozdoby. Hvězdičky, srdíčka a domečky. Bude se taky trochu vyšívat. Dáme si čajíček, kávičku a něco malého smlsneme.




KDY: Sobota 4.11.2017, od 13.00 do 18.00 hod.

KDE: Dílna SEW4HOME, Bednaříkova 1a, Brno - Líšeň

CO: Výroba látkových vánočních ozdob. Hvězdiček, srdíček a domečků

NAUČÍTE SE: Správně stříhat, sešívat, obracet, plnit a zašívat neviditelným stehem drobnější výrobky a jako bonus bude jednoduchá výšivka.

VÝHODOU: vlastní šicí stroj

MAXIMÁLNÍ POČET ÚČASTNIC: 5

CENA: 690,- Kč

CO JE V  CENĚ: Veškerý materiál a občerstvení

CO SI ODNESETE: Sadu vánočních ozdob vlastnoručně vyrobených pod mým vedením a hromadu zkušeností, které Vám po deseti letech profesionální práce ráda předám.

PŘIHLÁŠKY: skokanhana@seznam.cz


 
 
Těším se na Vás moc. Pokud máte jakékoliv dotazy pište :).
 
 

pondělí 9. října 2017

Retro stolek, Heller a Summerhill


 
 
Dlouho nebyly knížky. Což není tím, že bych nečetla. Vysvětlím níže. Nejdřív Vám ale musím představit svůj nový poklad. Původní retro stoleček.
 
 
 

 
 

O prázdninách mi volal bráška, že kupují nový byt a původní majitel tam nechal skoro všechen nábytek, jestli nebudu něco chtít. Rozšířily se mi zornice :D. Pokud tam bude konferenční stolek, musí být můj. A byl tam a byl v perfektním stavu a už ho mám doma. Krasavec, miluju ho. Ještě jednou děkuju Alí :).



 
 
U příležitosti nového stolečku jsem vylepšila několik květináčů měděnou barvou ve spreji a osadila jsem hrníček po babičce sukulentem. Ráno obývák prolilo sluníčko, tak jsem si hezky naservírovala snídani na retro talířek, pěkně na prostírku z mojí dílny. Ta není retro, ta je nová. K tomu bylinkový čajíček do retro hrníčku od tchýně. Retro u nás doma prostě jede a hezky se snoubí s ostatními kousky.





Suzinka zvědavá jako vždy. Simon v klídečku na svojí milované sedačce s polštářkem pod hlavou, jen tak sleduje focení a snídání jedním očkem.




Ke knihám. Důvod proč jsem dlouho nepsala o přečtených knížkách byla tato bichle. Joseph Heller, Bůh ví. Román mám doma už asi dvacet let. Kdysi jsem ho koupila na doporučení, ale nebavil mě. Tak skončil zastrčený v knihovně.


 
 
Na jaře jsem ho vytáhla a dala si challenge zdolat ho. Na rovinu říkám, šlo to ztuha a pomalu. Jsem strašně umíněná a pořád jsem si říkala, že mě to určitě chytne a začne bavit. Nechytlo, nezačalo. Knížka je psaná pohledem krále Davida. Je plný narážek  a vtípků, jakože provázaných s dnešní dobou. Narážky a vtípky se mi dařilo detekovat. Starý zákon docela znám, ale bohužel mi to vůbec nepřišlo vtipné. Nakonec jsem si řekla, že na to zase dlabu, protože život je příliš krátký a krásný, abych si ho otravovala nudnou knihou.





Pokud by měl někdo zájem, za poštovné a balné zašlu zdarma :).





Summerhill je jiné kafe. Pokud se zajímáte o školství a cítíte, že v tom našem státním něco proklatě smrdí, pak je Summerhill vaše "must have". Summerhill je první skutečně demokratická a svobodná škola na světě, která byla založena už v roce 1921. Neuvěřitelné. Založil ji A.S. Neill, který je i autorem knížky.




Knížka je jednak příběhem života Neilla, jednak popisem školy a principu na kterém funguje a hlavně plná Neillových názorů, objevů z práce s dětmi a zkušeností. Rozhodně ji doporučuji, už jen z pozice rodiče. Pro mě osobně je neuvěřitelné o jak revoluční myšlenky se jednalo už ve třicátých letech.






V dnešní době funguje na světě více než čtyřicet demokratických škol, kterým byl Summerhill vzorem. A já jsem moc šťastná, že i ScioŠkola se v mnohém u A.S. Neilla inspirovala. Bohužel nelze aplikovat jako celek, jelikož to právní předpisy naší země nedovolují. Klasika.




Pokud máte děti, nebo je učíte a milujete je, tak si Summerhill prosím rozhodně přečtěte. Pokud chcete promrhat řadu večerů, tak si přečtěte i Hellera :D. I když sto lidí, sto chutí...


Hezký večer.

čtvrtek 5. října 2017

UPCYCLING MEGA TAŠKA a domácí bioodpad


Slíbila jsem novou tašku z recy rifloviny. Tady je. Je to opravdu veliká krasavice, do které se Vám vleze opravdu všechno, včetně nákupu :).






Když jsem ty úžasný plísňový mrkváče uviděla v našem sekáči, musely být moje. A nebýt velikosti 44, tak je nosím. V naprosto super stavu. Stará poctivá vysokogramážní riflovina bez jediné vady.






Do kombinace jsem vybrala krásný černobílý český kanafas. Skvěle s plísňovinou ladí. Uvnitř je černá kapsa na mobil a klíče. Taška je vyztužená a hezky drží tvar.


 


Další info najdete v e-shopu.





Tak, toto je náš bioodpad za pět dnů. Protože můj vztah k přírody se prohlubuje, snažím se dělat postupně malé krůčky směrem k šetrnějšímu chování vůči Zemi. Po mikrotenových pytlících jsem se koncem léta zaměřila na biodpad. Jsou to kompostovatelné zbytky, převážně z kuchyně. Bydlíme totiž v bytě a nemáme kompost. Ale i tak to jde. Zatím zbytky schraňuji do kyblíku a o víkendu je odvezu na kompost na chalupě nebo u rodičů. Pokud nikam nejedeme, tak ho odnesu do lesa. Chápu, že si někdo může ťukat na čelo, ale mě samotnou překvapilo kolik toho za týden vyprodukujeme. Naše pole totiž trápí nedostatek výživných složek a hnojiva to jaksi nestíhají, ani je nechceme. Každá slupka se tak může proměnit v humus. V některých městech už fungují i popelnice na biodpad, což je super. U nás bohužel zatím nejsou. Pokud Vás napadá, že to bude doma zapáchat, tak Vás mohu ujistit, že když tam budete dávat jen to co tam patří, tak to opravdu cítit není. Co oficiálně do bioodpadu patří, najdete třeba tady. Já osobně tam nedávám například slupky z exotického ovoce, z důvodu výrazného chemického ošetření, kvůli trvanlivosti při dlouhém transportu. Dnes se už prodávají kompostéry do bytu nebo si můžete vyrobit vlastní. Jak na to najdete třeba zde.

Upcyclingu a kompostu ZDAR :).


neděle 1. října 2017

První workshop SEW4HOME

Je to za mnou. Můj první workshop proběhl včera odpoledne. A bylo to úžasný. Iva, Hanka, Jana a Kristýna jsou totiž účastnice snů. Všechny tak strašně šikovné a milé. Pro mě to odpoledne byl nejkrásnější dar.




V dílně byl s námi Simon, který dostal domácí vlastnoručně vyráběné sušenky od Kristýny (má doma taky RR) a já jsem dostala od Jany a Kristýny taky dárek. Knížku a dřevěné udělátka do kuchyně. Normálně mě takhle rozmazlují. Chápete? :).





Dámy se pustili s velkou chutí do práce. Stříhalo se, špendlilo, skládalo, sešívalo a žehlilo. Byla jsem vážně překvapená, jak skvěle jim to šlo od ruky.












Když bylo sešito a prošito, přišel na řadu zlatý hřeb, lemování. Ale i s tím jsme se popraly perfektně. A to už je složitější záležitost.





A tady jsou hotové luxusní patchworkové polštáře. Vyrobené účastnicemi workshopu pod mým vedením. No uznejte, že jsou to ženy opravdu nejšikovnější.







Jednou z účastnic workshopu byla Jana z blogu "Lady Tattooch". A napsala o události krásný článek . Jsem úplně dojatá a hrozně šťastná. Věnuji se šití "naostro" už deset let a věřte, že jsou chvíle, kdy se nedaří a mám chuť to zabalit. Toto je odměna za tu cestu a dává mi to sílu a chuť jít dál. Děkuju Jani.




Když se to celé tak krásně povedlo, nemůžu nepokračovat. Začátkem listopadu se můžete těšit na nový workshop s vánoční tématikou.


Krásný nedělní večer.

Hanka