sobota 27. ledna 2018


Malá návštěva u Evičky




Fotografka Eva Bohabojová je mojí věrnou zákaznicí. Poslala mi pár fotek s novými kousky SEW4HOME a já se nemůžu nepodělit :).









Evička nakupuje průběžně a mě moc těší jak starší kousky krásně ladí s těmi novými a dělají společnost oběma chlapečkům v pokojíčku.




Evi moc děkuji <3. Na Evčinu práci se můžete mrknout tady a najdete ji i na facebooku a na instagramu ji můžete sledovat pod přezdívkou "Ewesibo".


čtvrtek 25. ledna 2018

WORKSHOP V




Nejdřív Vám musím něco říct. Workshopování mě hrozně chytlo. Ta atmosféra během práce, to nadšení... Baví mě to hrozně moc. Asi v sobě mám kus té učitelky (chicht, zrovna já :D) Sice je to náročnější, než si jen tak v tichu šít, protože se snažím věnovat se všem účastnicím na max. Ale je to prostě ono. Krásně mi to napsala Hanka, účastnice posledního workshopu:

"Bylo to božííí!! Odcházela jsem naprosto vyšťavená soustředěním, sešíváním, prošíváním a lemováním, ale naprosto nadšená a doteď se na ten polštář nemůžu vynadívat, vždycky když ho vidím se musím usmívat :)."

Cítím to Hani úplně stejně :).

A teď ty důležité informace:

Téma:
 "Patchworkový polštář"

Kdy:

Sobota 17.2. ve 13.00  hod (doba trvání do cca 20.00 hod, podle potřeby)

Kde:

Dílna SEW4HOME, Bednaříkova 1a, Brno - Líšeň.

Co se naučíte:

Naučíte se jak správně nastříhat, sešít a prošít čtverce látek, aby to bylo krásné, čisté a profi.  Ukážu Vám taky jak správně olemovat okraje povlaku.

Co si odnesete:

Vlastní originální a jedinečný povlak na polštář šitý patchworkovou technikou v barevnosti a vzorech podle Vašeho vkusu.

Co je v ceně:

V ceně je veškerý materiál (látky, nitě, výztuhy a výplně) potřebný k ušití jednoho polštářku a hlavně moje rady a fígle jak na to!

Bonus navíc:

Příjemně strávené odpoledne, vyplněné tvorbou a kreativitou. Bude čas i na povídání, třeba o dětech, o psech, nebo o bylinkách. Bude i malé domácí občerstvení a odpolední čaj nebo káva.

Co potřebujete:

Ideálně vlastní šicí stroj, jelikož bohužel nedisponuji dostatečným množstvím mašin. Nicméně jedna je k dispozici. V dílně budou dvě žehlící parní stanice a další vybavení dílny.

Počet účastníků:

Max. 4 osoby

Cena:

980,- Kč

Jak se přihlásit:

Napište mi na skokanhana@seznam.cz nebo přes pošlete zprávu přes FB či Instagram.

Dotazy:

Sem s nimi :).


Minidortíčky





Na včerejší fotku minidortíčků na FB a IG přišlo tolik dotazů, že musím vyhovět a recept dávám na blog. Nápad a recept je můj vlastní (fakt jsem to nikde neobšlehla), pekla a zdobila moje velká holčička s mojí malou pomocí. Jedná se o klasické dezert ve kterém je mouka i cukr. Odlehčený je trochu krémem bez másla. Z množství které uvádím vyšlo cca 10 minidortíčků a krému trochu zbylo.


Potřebujeme:

Těsto:
6 vajec
180g cukru
90g hladké mouky a 90g polohrubé mouky
1 lžička prášku do pečiva (kupuji ve zdravé výživě bezfosfátový)
pár kapek vanilkového aroma (mám doma dovozený ze Srí Lanky a ten je úžasný) nebo domácí vanilkový cukr

Krém:
250g farmářského tvarohu (nedoporučuji ten ve vaničce, krém by byl moc tekutý)
6 lžic bílého krupicového cukru
1x vanilkový pudink
350 ml mléka

Na zdobení:
tabulka čokolády na vaření
1 lžíce kokosového olej
jahody nebo jiné ovoce na zdobení




Nejdříve si uvaříme hustý puding z 350 ml mléka, 1 sáčku vanilkového pudinku a 2 lžic cukru a necháme ho vychladnout. Zapneme si troubu na cca 175 stupňů.

Všechny vejce rozklepneme a oddělíme žloutky a bílky. Bílky spolu se špetkou soli vymícháme na sníh a dáme jej do ledničky. Ke žloutkům v jiné míse přidáme 180 g cukru a vanilku a dáme šlehat. Až je směs vyšlehaná (nekřupe v ní cukr), pomalu začneme přidávat prosátou mouku smíchanou s práškem do pečiva. Vmícháváme po trošičkách, tak aby v těstě nevznikly žmolky. Nakonec do těsta velice opatrně vmícháme sníh z bílků. Těsto vylejeme na široký plech vyložený pečícím papírem a stěrkou rozetřeme po ploše tak, aby bylo těsto všude ve stejně silné vrstvě. Vložíme do vyhřáté trouby a pečeme asi 10 minut. Tento údaj je velmi orientační. Prostě jak těsto začne růžovět, tak zkusíme špejlí a pokud nelepí hned vytahujeme z trouby. Hnědý spodek nebo vrch těsta není žádoucí !!!

Do mixéru vložíme tvaroh a 3 vrchovaté lžíce krupicového cukru a začneme šlehat. Vezmeme zcela vychlazený puding (ideální je uvařit ho den předem) a po lžících ho přidáváme k míchajícímu se tvarohu, až vznikne hladký krém. Vložíme ho na chvilku do lednice.

Vychladnuté těsto opatrně sloupneme z pečícího papíru a kulatým vykrajovátkem na perníky vykrajujeme místečko vedle místečka kolečka.

Na jeden dortíček použijeme tři kolečka. Jednotlivé vrstvy promažeme krémem a slepíme jako dort. Vrchní část taky namažeme. Pak vezmeme příborový nůž a krém naneseme i na boky, aby byla celá plocha potřená, samozřejmě kromě dna. Nachystané minidortíčky dáme na chvilku do lednice.

Na vodní lázni (dva hrnce v sobě, ten spodní s vodou, vrchní s čokoládou) rozpustíme čokoládu na vaření nalámanou na kostečky a lžíci kokosového oleje.

Vytáhneme dortíčky z lednice a na každý nalejeme lžící rozpuštěné čokolády tak, aby byl povrch celý potřený a pár kapek sjelo kolem dokola. Opět vložíme do lednice.

Jakmile je čokoláda ztuhlá, přidáme zdobičkou (nebo jen lžičkou) trošku krému nahoru a dozdobíme ovocem.

Minidortíčky jsou strašně dobré i naleželé druhý den a kdo nemá rád máslové krémy, ten si určitě pochutná na kombinaci tvarohu a pudinku :).




úterý 23. ledna 2018

ACH TEN LEN...


Negativní vibrace v prostoru by se daly krájet a leden je prý nejdepresivnější měsíc v roce. A já dnes vstala levou nohou a všechno to ošklivý (o čem jsem si myslela, že to na mě nedosáhne) mě sejmulo jak smradlavej mokrej hadr. Naštěstí na mě v dílně čekal len. Vzít do ruky len, to je jako vrátit se domů, jako vytáhnout buchty z trouby, jako obejmout svoje dítě.




Len jsem před šitím předeprala v ekologickém gelu z mýdlových ořechů, který jsem koupila v bezobalovém obchodě. Krása veliká je tenhle len.




Na e-shopu na Vás čekají utěrky a taky luxusní pytlíky na chleba. Koncem týdne budou ještě nějaké chňapky.




Hezký večer a jestli Vás tento přírodní materiál bere, tak neváhejte. Lnu je jen omezené množství, protože je to prostě dražší látka.




neděle 21. ledna 2018

Byl workshop a budou volby.




Včera proběhl workshop s tématem "Patchworkový polštář". Tahle technika je trochu náročnější. Proto byl maximální počet účastnic čtyři, abych se všem stíhala plně věnovat. Bylo to krásné a velmi příjemné odpoledne ve velmi příjemné společnosti Lídy, Hanky, Jany a Klárky.




Na posilněnou jsem upekla tvarohový koláč k odpolednímu čaji a kávě. Stříhalo se, žehlilo, skládalo, sešívalo, prošívalo, lemovalo a dělaly se i poznámky :).







A tady jsou výsledky našeho sobotního snažení. No nejsou ty moje žákyně neskutečně šikovné?







Taková setkání a společné tvoření mě naplňují optimismem. A řeknu Vám, že toho mi opravdu ubývá a můžou za to VOLBY. Ty současné prezidentské. Původně jsem se k tomu nechtěla vyjadřovat, ale možná někdo cítí to co já a taky má pocit, že je v tom sám. Tak třeba není.

ODCHÁZÍM ZE HRY
 
Končím s volbami, končím s politikou. Přestože to bývala pro mě zásadní věc a o politiku jsem se aktivně zajímala. Koneckonců se mi dostalo i nějakého vzdělání v oboru politologie.
 
 
Jenomže jsem se vydala cestou. Cestou, ze které mám velmi dobrý pocit a intenzivně cítím, že je to ONO. Tato cesta mě mimo jiné dovedla k rozloučení s politikou. To co se v současné době v nejvyšších patrech boje o hrad odehrává, kleslo na úroveň, které odmítám být součástí. Pochopila jsem, že dokud to bude BOJ, nemůže to dopadnout dobře. Koukám na diskuse na sociálních sítích a nestačím se divit co to s lidmi dělá. Jaké emoce to vyvolává. Občané se uráží, jsou vulgární, bují závist, zášť a zloba. Jedna z důležitých věcí, ke kterým jsem dospěla je, že všechno co je soutěž, co je BOJ, je špatně. Každý boj jen posiluje druhou stranu, což se koneckonců nádherně jeví v současných prezidentských volbách. Boj ve volbách, boj s nemocí, boj za záchranu planety, boj za děti, boj za mír... Mimochodem moc se mi líbí toto:
 
BOJOVAT ZA MÍR JE JAKO SOULOŽIT ZA PANENSTVÍ.
 
S myšlenkou dát "ádijé" politice jsem koketovala už v době posledních parlamentních voleb. Strany a kandidáti, kterým jsem byla ochotná nakonec svůj hlas dát, volilo zcela zanedbatelné procento lidí. Můj hlas se mi jeví jako zbytečný (a taky si přijdu se svými názory a prioritami jako marťan).
 
Ano, vím co se říká. Že je to občanská povinnost. Nemyslím si to. Máme demokracii (zatím) a to zahrnuje i právo nevolit. Ale hlavně jsem přesvědčena, že být dobrým občanem společnosti není o účasti ve volbách. Je to o tom, být její dobrou součástí. Jít příkladem a tím ostatní inspirovat.
 
Sama mám hromadu vad a strašně moc toho dělám blbě, ale snažím se. Postupuji po malých krůčcích a řeknu Vám je to paráda. Vyzkoušejte to. Fakt mám mnohem líp na duši, když odnesu tašku odhozených plastů z lesa, než když si koupím nový svetr.
 
Na závěr bych ráda uvedla, že nikomu neříkám co má dělat. Každý máme svoje svědomí. Jen všem přeji, aby se v jejich duši i hlavě rozlil pokoj a klid. Aby opustili negativní emoce, které vysilují a pustili si dovnitř pochopení a smíření.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


neděle 14. ledna 2018

Jablíčková svačinka




Sezónně, jednoduše a zdravě. Dělávám ji i dětem do školy. Spotřebujete taková ta jablíčka ze zahrady, co už nevypadají nejlíp a leží ve sklepě. Prostě ideální recept na leden.




Potřebujeme:

1kg oloupaných jablek zbavených jádřinců
750 ml vody
1 vanilkový puding
1/4 lžičky mleté skořice
1/4 lžičky mletého kardamomu
2 lžíce medu
3 hrsti ovesných vloček
1 hrst sekaných vlašských ořechů




Postup:

Ořechy a vločky nasucho orestujeme na pánvi a rozdělíme je do čtyř větších misek. Jablka vsypeme do hrnce, zalijeme vodou a přidáme koření. Vaříme cca 15 minut, pak směs rozmixujeme do hladka. Přidáme med a velmi opatrně do směsi zašleháme pudingový prášek. Vaříme ještě pár minut a horké rozlejeme do připravených misek a necháme vychladnout.






středa 10. ledna 2018

Krátce z ledna




Po více než deseti letech k nám dorazila chřipka. Ta pravá echt chřipka. A převálcovala moji malou velkou holčičku. Horečkujeme a moc toho v noci nenaspíme. Modlete se se mnou, ať to od ní nechytnu. Nemám čas marodit :).




Původně jsem měla v hlavě oduševnělý článek, ale aktivovala jsem mód "přežít", tak ho odkládám na období, kdy budu přetékat energií. Momentálně jedu čaj, kuřecí vývar a převlíkání propocených peřin. Dnes i ovesné sušenky. Jsou podle Kitchenett a jsou strašně dobré.




Na parapetu v kuchyni se rozjela řeřicha. Strašně se těším, až si ji nasypu na chleba. Není nad domácí vitamíny. Třikrát hurá zelené !!!




Jinak dnes celý den pršelo a Simon se snažil splynout se sedačkou. Dostat ho ven alespoň na čůrání byla fuška. Držel s marodem poctivě basu.
 



Zítra se můžete těšit na krásnou novou kolekci pro ty nejmenší. Bude v neutrální černobílé. Mě se klíží víčka a tajně doufám, že se vyspím. Připomíná mi to časy, když jsem přijela poprvé z porodnice. Spánek bylo tenkrát sprosté slovo :D.

Dobrou noc...

sobota 6. ledna 2018

Bagetoveka




Nemůžu se rozhodnout jestli je to víc bageta nebo veka. Každopádně, když ji večer upeču, aby byla na snídani, tak tam ráno už není :).

Potřebujeme:

210 ml teplé vody (ne horké !)
větší půlka kostky kvasnic
špetka cukru
400 g hladké mouky
4 lžíce olivového oleje
2 lžičky soli
koření podle chuti

Postup:

Do vody vhodíme špetku cukru a rozdrobíme kvasnice. Asi po 10 minutách, když se kvasnice proberou, přidáme ostatní přísady. Koření nemusíme dávat žádné nebo podle chuti. Já dala včera drcený koriandr a kmín. V kuchyňském robotu vypracujeme hladké těsto, které dáme vykynout. Až ztrojnásobí kynutím svůj objem, tak jej vyklopíme na vál a rozdělíme na dvě poloviny (budou dvě bagety). Vytvoříme rukama placku a tu svineme. Pak ji ještě poválíme, až dostaneme tvar delší bagety. Obě bagety dáme na plech na pečící papír a zapneme troubu na 200 stupňů. Po cca 15 minutách plech s bagetami vložíme do trouby a pečeme až jsou hotové a mají barvičku tak akorát, jako je na fotce.




středa 3. ledna 2018

Krátké zastavení u červené řepy.




Jako dítě jsem upřímně nenáviděla kompot z červené řepy. A to tak, že jsem si ve škole vymyslela, že mi ji zakázal doktor. Naštěstí jsem jí v dospělosti přišla na chuť. Přímo jsem se do ní zamilovala. Právě teď je pro ni ideální období. V zimě by se měly konzumovat potraviny, které organismus zahřívají. Což je maso, obiloviny, koření a zelenina tepelně upravená. Po vánocích to svádí ke konzumaci salátů, ale s těmi vydržte ještě měsíc. Pořád nás čeká spousta mrazivých dní. A právě pečená a vařená zelenina je ideální pro leden.

Řepu uvařím doměkka a většinou z ní udělám salát ve stylu co lednička dala. Dnes dala cibuli, zbyteček řapíkatého celeru, bílý jogurt, lžičku majonézy, čerstvý sýr, vlašské ořechy, slunečnicové semínka, citron, sůl, pepř a olivový olej. Foto hotového salátu jsem ovšem nějak zapomněla včas udělat a když jsem si vzpomněla, už bylo po salátu. Příště musím být rychlejší :).

A jak jste na tom s řepou Vy? Nějaký super rodinný recept? Sem s ním !

pondělí 1. ledna 2018


Silvestr bez jediné petardy a novoroční čočka



Foto Michal Sedláček
 
 
Silvestr bez petard? Jde to. Ale musíte odjet s partou třiceti bezva lidí, co mají rozum, daleko od města. Letos jsme po řadě let opustili Brno a nemohli jsme udělat líp. Odjeli jsme na kraj naší republiky a užili si to na max. Nádherná příroda, hromada sněhu, super lidi, jídlo, pití... No pohádka a bez randálu a sirného smradu.


Foto Michal Sedláček
 

Nechala jsem doma foťák. Naštěstí tam byl jiný, šikovnější fotograf, od kterého jsem si dvě fotí vypůjčila. Sekne mi to, že :D Během těch tří dnů jsem opravdu vypla. Mobil jsem vyměnila za pletací jehlice. Uteklo to bohužel velice rychle. Cestou domů jsme vyzvedli děti u babičky a doma jsem po vybalení stihla ještě čočku.




Resp. čočkový salát. Je z vařené čočky, zbytečku pečeného hovězího masa a cibule. Dochutí se jen olivovým olejem, solí a pepřem. Navíc můžete přidat nějakou zelenou bylinku. Tak snad se nás v roce 2018 budou ty kulatý nesmysly, kolem kterých se náš konzumní svět točí, trochu držet...




Zítra startujeme motory a hurá do práce. Teda vlastně jen já. Muž má ještě volno a děti jdou až ve středu. Jo a předsevzetí si nedávám nikdy žádné. Vy jo?