A taková jsem já :)

Ráno jsme odjeli na chalupu zaset něco do země. Bylo krásně, jen vítr foukal víc než jsme potřebovali. Moje malá velká chtěla vařit na ohni, ale nakonec jsme kvůli větru roztopili kamna v kuchyni. Uvařila vynikající bramborový guláš k obědu a tak jsem měla víc času na záhonky. Není to vůbec špatné, když za Vás dcera převezme jednu ze zásadních povinností :).

Zasela jsem toho hromadu, včetně asijských salátových bylinek nebo třeba jedlých tykvových květů. Teď budu doufat, že v dohledné době sprchne a většina semínek se probudí a prodere na světlo.

Navečer se nám vůbec nechtělo zpátky. Sluníčko se opíralo na dvorek a to ticho. Asi se stěhuju :)

Často dostávám otázku, jak to všechno stíhám. Tak já všechno nestíhám. Buďte úplně v klidu. I když jsem velmi aktivní (jak říká můj muž, až radioaktivní :D), vůbec nestíhám všechno co si možná představujete. Nemám doma vždy naklizeno, vždy uvařeno a vždy vyžehleno. Čím jsou děti větší, tím víc času trávíme mimo domov a taky jak čas letí, je mi jasné, že moje priority jsou jinde, než v nablýskaném obýváku. Ačkoliv si ráda to "svoje" ťontám, odmítám být otrokem dokonalé domácnosti. Určitá míra chaosu souzní s mojí tvořivou duší. Vím stoprocentně, že kdybych svůj život do puntíku nalinkovala, zabila bych svoji kreativitu. Ač si den ráno v hlavě hrubě naplánuji, většinou všechno dopadne jinak. Vzpomínáte třeba na upcycling medvěda Jaromíra. To byla zcela spontánní akce. Blesk v hlavě a plány musely stranou. Stejně tak to mám i s vařením. Vařím a peču strašně ráda a je to z velké části velká improvizace. Když vařím, tak prostě taky tvořím. Plány do budoucna nedělám skoro žádné. Jen takové lehké obrysy.  Netlačím na pilu a je to krása. Nechávám to plynout a vychutnávám si všechno co přichází. Tak taková jsem já...

No a představte si, že letos mi přímo na dvorku vyrostl plicník. Asi mi chtěl ušetřit lítání po lese :). Děkuju pane plicníku.